Pobyt mezi těmi, co mají málo, vám může otevřít oči

Přečteno 3179x

Bohatí mají lepší matrace, bezpečnější auta, zcestovalejší děti. Mají prý všechno lepší. A dokonce když se testuje inteligence, zazobaní, kteří mají přístup k nejlepšímu vzdělání, opakovaně vykazují vyšší skore. Ale je jedna věc, v které jsou bohatí (vzdor vyššímu IQ) pozadu.

Nevzdělaný člověk dokáže mnohem častěji být nezaujatý, nahlížet situaci nebo problém z více stran. Chudý člověk má moudrost, která se nedá koupit žádným univerzitním vzděláním. Věděl to dobře i otec jistého Michela de Montaigne. V 16. století si vymínil, aby na jeho inteligentního synka všichni včetně posluhy a matky mluvili výlučně latinsky. Aby klukovi řeč vzdělanců přešla do krve a mohl v ní tak plynně číst a psát. Ale to byla jen část výchovy budoucího filozofa. 

Nejdřív vesnice, potom latina

Francouzská šlechta Michelova otce přehlížela, že není dost nóbl, přestože byl z dost bohaté rodiny (dědeček zbohatnul na obchodování se sledi, otec si titul koupil). Ještě předtím, než se Michel začal učit latinsky, nechal ho jeho otec velmi skandálně léta vyrůstat na vesnici, v chudé rodině. Tento brutální, nezvyklý experiment vedl k formování nejvlivnějšího filozofa moderní doby. Michel byl voják, starosta, diplomat, učenec a taky vymyslel nový literární druh – esej. Ukecaným (podle Francouzů květnatým) stylem v nich píše hlavně o sobě a o tom, jak žít. Jeho vliv na moderní myšlení a psaní je obrovský. Díky otcově výchově byl nezaujatý, měl náhled a dokázal nahlížet věci ze všech úhlů.

Co víme

Dr. Igor Grossmann z kanadské University of Waterloo se zeptal 199 lidí ze všech společenských vrstev v oblasti Michiganu, jak by poradili v následující skutečné situaci: novomanželka si stěžuje, že její muž vždycky rozhoduje, kdy půjdou spát. Ptá se, jak se zachovat bez toho, že by se hádali nebo jí začal lézt na nervy.

Dr. Grossmann udiveně, evidentně s ním nikdo v dětství neexperimentoval, zaznamenal, že lidé bez univerzitního vzdělání k problému přistoupili s „moudrým zvažováním“, vcítili se do ženiny situace, ale zároveň si uvědomovali, že nemají dostatek informací, a vzali v úvahu, že muž nemusí nutně být bezohledný.

Související…

Podpořme ve školách nejslabší, vzdělání není závodOtevřeně o vzdělávání: nejvyšší čas myslet jinakCarly Kirstenová: Fuj, ty máš bohatý rodiče. Ano, tak promiňte

Bohatší účastníci výzkumu zatím dávali přednost logice a rozhodnému přístupu.

Nemajetní prokázali větší otevřenost spolupráci, byla jim vlastní intelektuální pokora, a tím pádem nezaujatý přístup k problému.

Celou studii Igora Grossmanna zveřejněnou ve vědeckém časopise The Royal Society je možno si prostudovat ZDE.

Češi ale tohle dávno vědí, nepotřebují dlouhé výzkumy ani experimenty, máme to v krvi: Hloupý Honza, Chalupáři…

Anastázie Harris

Anastázie Harris (ash)

Novinářka, publicistka, autorka knihy Alžběta II.: Pracující žena. Jinak také pracující žena.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.