Černý kontinent máme zafixovaný jako svět chudoby. Stejně jako v aktuálním marvelovce Black Panther má Afrika obrovský potenciál. A ten se brzy projeví.

Přečteno 12433x

Když je řeč o Africe, zpravidla si vybavíme záběry podvyživených dětí nebo občanskou válku v nějaké zemi vedené diktátorem. Jenže Afrika už zdaleka není jen kontinentem válečných konfliktů, genocidy či extrémně chudého obyvatelstva, byť silné kontrasty stále přetrvávají.

V porovnání se zbytkem světa je to kontinent s největším potenciálem. Afrika má velmi příznivou věkovou strukturu obyvatelstva. Pětačtyřicet procent tamní populace je mladší pětačtyřiceti let, čtvrtina je mladší dvaceti let. A právě dnešní mladí Afričané představují generaci, která může tuto část světa pomoci definitivně vymanit z chudoby.

Globální leader Afrika

Analytici Světového ekonomického fóra předpovídají, že do roku 2025 půjde 97 procent globálního hospodářského růstu na vrub zemím takzvaných rozvíjejících se trhů (emerging markets), z nichž podstatná část bude tvořena africkými státy. V té samé době bude zhruba čtyřicet procent světové populace v produktivním věku připadat právě na černý kontinent. Afričané jsou už dnes schopni přijímat technologie způsobem, jaký tam byl dosud nevídaný. A také vyvíjet.

afrika inovace

„Je však třeba bedlivě sledovat, jak budou nové technologie prostupovat ekonomikou. Mohly by totiž způsobovat nárůst nerovnosti,“ varují experti Světového ekonomického fóra. Rizikem je, že se technologie budou koncentrovat do rukou několika málo firem či jedinců, což může nakonec vést k vyloučení nízko kvalifikované pracovní síly z pracovního trhu.

Afričané jsou už dnes schopni přijímat technologie způsobem, jaký tam byl dosud nevídaný

Předejít se tomu prý dá tím, že inovace budou přicházet přímo z lokálních zdrojů. Jedině tak může mít z technologického pokroku prospěch co největší část populace. Nejde však jen o zvýšení životní úrovně vyjádřené v peněžních jednotkách. Technologický pokrok umožní také postupné zavádění benefitů, které jsme v podmínkách Evropy mohli pozorovat před padesáti, sto a více lety. Řeč je o zkracování pracovní doby, omezování dětské práce, posílení lidských práv, budování vzdělávacího systému nebo vytváření sociální sítě a zdravotnického systému, které budou schopny se postarat o seniory, nemocné a hendikepované.

Expati - cenná devíza

Afrika má také jedinečnou příležitost přizpůsobovat své hospodářství aktuálním požadavkům na ochranu životního prostředí. Může jít cestou, kterou již v minulosti někdo vyšlapal, a může přidat něco navíc. Zatímco vyspělý svět se potýká s transformací svých ekonomik, Afrika má možnost své hospodářství vystavět téměř na zelené louce.

afrika skola

Afrika se také má o co opřít. Málokdo ví, že v minulých letech odešlo jen do Spojených států kolem devadesáti tisíc drobných podnikatelů, kteří jsou pro nejsilnější ekonomiku světa jednoznačným přínosem. Je tedy poměrně pravděpodobné, že své zkušenosti v budoucnu uplatní právě v Africe, v zemích svého původu, jakmile tam uvidí tu správnou příležitost. Buď mohou sami do Afriky investovat, nebo mohou fungovat jako prostředník pro zahraniční investory.

Budoucnost je online

Ale zpět k technologiím. V roce 2015 spustila nadace Youth for Technology Foundation (YTF) program 3D Africa. V jeho rámci se mládež učí zacházet s technologiemi trojrozměrného tisku a s jejich pomocí rozjíždět svůj vlastní byznys. Mladí lidé tak získávají cenné schopnosti a dovednosti, které využijí při budování své vlastní profesní dráhy především v on-line prostředí.

Dokázat přes internet oslovit potenciální klienty je v Africe naprosto klíčová podmínka pro to být úspěšný. Domácí poptávka totiž není zatím dostatečně silná, aby se vznikající firmy, využívající nejmodernější technologie, uživily pouze na africkém trhu. Ve střednědobém výhledu se to však může změnit s tím, jak inovace budou prostupovat ekonomikou jednotlivých afrických zemí.

Související…

Exponencionální technologie. Jste připraveni vstoupit do budoucnosti?Týden inovací začal: Drinky tu podávají roboti, vy se mezitím můžete třeba teleportovatCo by si dali po Vánocích lidé z Etnosvěta? Tři jednoduché recepty

YTF spolupracuje s několika univerzitami v Nigérii, kde zakládá něco jako technologické inkubátory, ve kterých studenti mohou rozvíjet své nápady ještě předtím, než s nimi vyrazí na trh. Otevírají se také zvláštní studijní programy, jejichž cílem je rozšiřovat portfolio znalostí a dovedností souvisejících s internetem, digitálními technologiemi nebo robotizací. Mají podobu spíše krátkodobých kurzů, které jsou zaštítěny panelem odborníků z různých zemí světa, včetně Spojených států nebo Evropy.

Příklady táhnou

Afrika ale není příhodným zázemím jen pro vytváření internetových aplikací nebo vyučování obsluhy 3D tiskáren. Pocházejí odsud také inovace, které lze využít ve zdravotnictví a bezpečnosti. Nigerijec Osh Agabi loni v říjnu představil neurotechnologický přístroj, pomocí kterého se dají detekovat výbušniny, ale i rakovinné buňky. Koniku Kore, jak se zařízení jmenuje, pracuje na podobném principu jako psí čenich a může přinést doslova revoluci.

afrika konikukore

Koniku kore

Jiným příkladem může být vynález týmu konžských vědců, kteří sestrojili humanoidní roboty, s jejichž pomocí lze efektivně řídit dopravu. Ugandský vynálezce Brian Turyabagye vyvinul „chytrý kabát“, který je schopen diagnostikovat zápal plic čtyřikrát rychleji a s daleko větší přesností, než to dokážou lékaři.

Afrika totiž nepotřebuje miliardy dolarů humanitární pomoci. Afrika potřebuje především efektivní správu věcí veřejných

„Toto jsou Afričané. Toto jsou lidé, kteří pochopili, že talent je univerzální, ale příležitost nikoli,“ píše portál Weforum.org. Existuje mnoho následováníhodných příkladů, kdy lidé původem z Afriky doslova udělali díru do světa, a dnes se na ně doma dívají jako na hrdiny.

Afrika totiž nepotřebuje miliardy dolarů, které svět utratí na dodávky humanitární pomoci ať už v podobě léků nebo potravin. Afrika potřebuje především efektivní správu věcí veřejných, demokratickou vládu, přívětivé prostředí pro existenci soukromého podnikatelského sektoru a vládu zákona. To jsou nutné, nikoli postačující podmínky pro to, aby Afrika takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci zvládla a stala se velmocí, se kterou se musí do budoucna počítat.

foto: YTF, Shutterstock

Zdeňka Musilová

Zdeňka Musilová

Vystudovala matematiku a ekonomii na brněnské Masarykově univerzitě. Je učitelkou na střední škole, má čtyři děti, všechny s jedním manželem.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.