Jeden z nejzajímavějších podnikatelů 21. století chce použít nejvyspělejší technologii, aby unikl důsledkům nejvyspělejších technologií

Přečteno 3644x

„Obtížné, nebezpečné, nejspíš zemřete, a pokud přežijete,  vaše odměna bude vzrušující zkušenost,“ říká Elon Musk o své vizi cest lidské posádky na Mars. Napůl v žertu, protože tak je to u něho zvykem. Inspiraci si bral z inzerátu polárníka Ernesta Shackletona, jímž se údajně v roce 1901 snažil získat společníky pro cestu do Antarktidy.

Související…

Bývalý viceprezident Facebooku ho svým dětem zakázal Elon Musk naléhavě tweetuje: AI je nebezpečná!Proč umělá inteligence není tak inteligentní jako my

Ačkoli Antarktida není úplně ideální výletní místo, Musk je ještě podstatně ambicióznější. Šéf SpaceX, firmy, jež letos vyslala raketu na sluneční oběžnou dráhu, se netají tím, že je pro něho prioritou číslo jedna Mars nejen navštívit, nýbrž rovnou osídlit. „Život na Zemi už pětkrát skoro vymizel. Je špatný nápad jen tak čekat, až se toho dožijeme i my,“ řekl na Mezinárodním astronautickém kongresu už na podzim roku 2016. Jeho představa je, že na Mars dostane milion lidí, kteří tam budou trvale žít.

Zdivočelá AI

Proč to? Musk se obává, že pokud se lidé velmi rychle nedohodnou na způsobu, jímž držet pod kontrolou rozvoj umělé inteligence, utrhne se celá disciplína AI z řetězu. Snadno se může například začít věnovat zkrocení lidstva, místo aby sloužila co největšímu rozšíření svobody lidí jednat podle vlastních představ.

Elonova nápadu se již chytly například Spojené arabské emiráty, jejichž vláda se chce na osidlování Marsu aktivně podílet

„Věřte mi, AI je nebezpečnější než jaderné zbraně,“ opakuje Musk často. „Tak proč nemáme žádnou regulaci, žádný dohled?“ A právě boj o způsob regulace umělé inteligence je podle něho nejpravděpodobnějším zdrojem třetí světové války. Jak lze očekávat, nebude to nic pěkného; a následovat po ní bude – říká Musk – doba temna, kdy se civilizace vrátí o staletí či tisíciletí zpět, bude-li mít vůbec to štěstí.

Musk se v tomto ohledu zásadně liší od jiných lidí, kteří mají dostatek peněz, aby se rozvojem AI zabývali. Střetl se na to téma jak se spoluzakladatelem Googlu Larrym Pagem, tak se šéfem Facebooku Markem Zuckerbergem. „Jeho porozumění umělé inteligenci je omezené,“ řekl na adresu posledně jmenovaného po jednom ze vzájemných rozhovorů na téma rizik AI.

Musk má každopádně v něčem pravdu: bude-li umělá inteligence živena svým opakem, přirozenou blbostí, na nebezpečnosti jí to neubírá.

Na dlouhou trať

Nakolik je Muskova představa  kolonizace Marsu realistická, je druhá věc; i kdyby se mu podařilo postavit stroj zvaný BFR (původně Big Fucking Rocket, později přijatelnější Big Falcon Rocket) s absurdně vysokou kapacitou 550 tun, stěží by mohl přepravit více než stovku lidí najednou. I kdyby měl takových superraket tolik, aby mohla startovat každý den jedna, potřeboval by 10 000 letů. A i kdyby začal létat dnes, což je z pochopitelných důvodů nesmysl (BFR dosud není hotova ani na papíře), poslední kolonizující let by proběhl v době, kdy Muskovi bude téměř osmdesát let.

Jako inspirace to však slouží dobře: nápadu se již chytly například Spojené arabské emiráty, jejichž vláda se chce na osidlování Marsu aktivně podílet. Ernest Shackleton by si mohl mnout ruce.

 

foto: Profimedia

Daniel Deyl

Daniel Deyl (redaktor týdeníku Euro)

Od roku 1994 pomáhá dostat česká média do červených čísel. Po většinu času cynický skeptik; ve zbývajícím čase si hraje na Phila Marlowa.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.