Přečteno 4967x

Na obrazech Modiglianiho modelek to nebyly jejich vnadné boky nebo ňadra velikosti rekordně narostlé dýně hokaido, co vyděsilo pařížského policejního komisaře a přimělo ho, aby z malířovy výstavy nechal nemilosrdně vyřadit všechny akty. Na nahotinky byli Francouzi začátkem dvacátého století už dlouho zvyklí. Milovník veřejného pořádku byl pobouřený vlastně jenom proto, že měl stejná estetická měřítka jako většina tvůrců dnešní pornografie. Nepřijatelné a vulgární mu přišlo ochlupení Modiglianiho nahých krásek.

Nedávno jsem byla na výstavě tohoto skvostného italského malíře v Tate Modern a od té doby mi chlupoidní problematika (vesměs rezavých krásek) nejde z hlavy.

Když herečka Julie Roberts na vrcholu slávy už nevěděla, co roupama, přestala se holit v podpaží. Média všech kontinentů měla hned o senzaci postaráno. Chlupy – odhalené chlupy – jsou považovány za skandální. Když se jeden začínající anglický novinář roku 1989 chystal do Prahy, šéf zahraniční rubriky The Daily Telegraphu mu řekl: „A nejhorší, co tě čeká, je to, že si tam nejspíš najdeš manželku. Takže si neodpustím varování: Nedělej to, východoevropská žena je jako medvěd – neuvěřitelně chlupatá!“

Začalo to u pornohereček

Nebyl to socialismus, co z nás udělal západnímu světu nepřijatelně zarostlé exoty. Důvod, proč jsme se v ochlupení začali na „východě“ tak drasticky lišit, je následující: Začátkem osmdesátých let se striptérky a pornoherečky začaly holit, protože doufaly, že se tím spíše vyhnou tehdy zkázonosně se šířícímu AIDS a HIV. Díky pornografii se holení pak postupně rozšířilo i mezi masy, ale jen na západní straně železné opony. (Severské národy údajně dosud nejsou „hrr“ do holení).

Pohledný Amadeo Modigliani byl z velmi vzdělané italské židovské rodiny. Brancusi ho uznával jako sochaře, Picasso jako malíře a jako nejlépe oblečeného muže na Montmartru. Ale prosadit se v Paříži pro záletného Itala nebylo jednoduché taky právě proto, že byl Žid.

A co sto let poté? Bylo by to jednodušší? Sotva. Po nedávných útocích se do Francie vrátila i nevraživost, i nervozita… A tak jsme u muslimů: ti si údajně na ochlupení vůbec nikdy nepotrpěli a důsledně se ho zbavovali. Egypťané k tomu užívali vosku a vonných olejů, ale to jsem odbočila až k milence Egypťana Sinuheta…

Anastázie Harris

Anastázie Harris (ash)

Novinářka, publicistka, autorka knihy Alžběta II.: Pracující žena. Jinak také pracující žena.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.