Auroville vzniklo na jihu Indie v roce 1968 jako láskyplný "stát budoucnosti". Na občanství se stojí fronta.

Přečteno 13659x

Je to místo pro snílky, vědce a ekology. Auroville na jihovýchodě Indie je experimentálním městem, které se od svého vzniku snaží o samostatnost. Sice pořád podléhá indické vládě, v samotném ale žádná hierarchie neexistuje. Občanem se může stát téměř kdokoli. Žije tu okolo 50 národností včetně dvou Čechů.

Související…

Do kostarického wellness centra mají bílé ženy vstup zakázánPachaMama: Před moderním světem lze utéct na KostarikuO harmoniu, stěhování a Indii v obýváku

Auroville vzniklo jako experiment v době hnutí flower power roce 1968. Jeho zakladatelka Mirra Alfassa chtěla, aby to bylo „místo, kde muži i ženy ze všech zemí žijí v míru a harmonii, nad všechna vyznání, politiku a národnosti“. Cílem Auroville je podle ní uvědomit si „jednotu všech lidí“. Přestože stát ve státě funguje už padesát let a neustále se rozšiřuje, čelí také mnohým problémům.

V současnosti je zde oficiálně asi 2 500 obyvatel, dalších 7 000 jsou dobrovolníci či čekatelé na zařazení do seznamu stálých občanů.

Do Auroville jezdí lidé z celého světa, aby utekli před „falší“ a „materialismem.“ V současnosti je zde oficiálně asi 2 500 obyvatel, dalších 7 000 jsou dobrovolníci či čekatelé na zařazení do seznamu stálých občanů. Největší procento populace tvoří Indové, kteří jsou následování Francouzi, Němci a Italy.

Pokud se chcete stát Aurovillanem, budete zařazeni na čekací listinu. Během dvouletého procesu musíte prokázat, že jste soběstační a oddaní myšlence. Poté předstoupíte před takzvané Entry Services, kde se hodnotí žádost a rozhoduje o jejím schválení. V současné době se ale čekání prodlužuje, protože je v lokalitě nedostatek bytů.

Vysněný život?

Město klade důraz na osobní rozvoj svých obyvatel. Konají se zde pravidelně cvičení jógy, kurzy brazilských tanců, lekce hindštiny, ale třeba i italštiny. Velký prostor je také věnován umění, ale například i udržitelnému hospodářství. Mnoho obyvatel si peče vlastní chléb, dále konzumují domácí vejce, zeleninu, ovoce – především banány, sami si vyrábí osvěžující nápoj Mango Lassí. S vodou se šetří a lidé se tu snaží recyklovat všechno, co jde. Od dětských plenek přes lahve až po šátky do vlasů. Budovy mají romantické názvy jako Touha, Jistota, Disciplína a Laskavost.

Polovina Auroville čerpá energii ze solárních panelů, zemědělství je ekologické, vzdělávání bezplatné, je zde dostatečný prostor pro spontánní výtvarná i divadelní představení a dostatečný čas na duševní rozvoj.

Téměř každý Aurovilian má takzvanou ammu, což je tamilský název pro „matku,“ který se používá pro ženy, jež se zde starají o domácnost a děti. Tímto způsobem zaměstnávají obyvatelé Auroville lidi z nedaleké vesnice Villupuram, a tím je podporují. Polovina Auroville čerpá energii ze solárních panelů, zemědělství je ekologické, vzdělávání bezplatné, je zde dostatečný prostor pro spontánní výtvarná i divadelní představení a dostatečný čas na duševní rozvoj.

Finance a hospodářství

Auroville nemá soběstačné hospodářství, proto většina jeho obyvatel buď přichází s našetřenými úsporami, nebo každý rok odjíždí pracovat do svých domovských zemí. Město je ale samo o sobě velmi bohaté, indická vláda mu věnuje desítky milionů rupií ročně, stejně tak i soukromí dárci či návštěvníci. Správa financí podléhá spontánně vytvořeným výborům, které volně spravují oblasti jako bydlení, práce, ženská bezpečnost, majetek, zahraničí a podobně. Dále se zde na správě podílejí podvýbory, rady a soukromé organizace, dobrovolníci a samozřejmě i návštěvníci nebo ti, kteří čekají na "občanství".

V současnosti je Auroville samostatné pouze v produkci mléka a některého sezónního ovoce.

Samotní obyvatelé města mají buď své vlastní zdroje, nebo jsou závislí na tzv. „maintenance“, což je částka, kterou dostávají měsíčně od města na pokrytí základních nákladů za to, že pracují pro místní komunitu. Je vlastně těžké zjistit, kdo má finance v Auroville konkrétně na starosti, nikde nejsou uváděna přesná čísla. Většině obyvatel je to však jedno, koneckonců město by nemělo mít měnu a tento princip už se snaží dlouhodobě prosadit. Mezi rezidenty najdete umělce, duchovní snílky, eko-farmáře a kreativní dobrodruhy, kteří se sem přestěhovali, aby mohli zapomenout na materiální svět venku, jenž jim přestal vyhovovat. V současnosti je Auroville samostatné pouze v produkci mléka a některého sezónního ovoce. Celou situaci se však snaží zlepšit permakulturním hospodařením.

Nic není dokonalé

Auroville má 32 vchodů a žádné ploty, proto se nedoporučuje, aby jednotlivci vycházeli v noci, mohou se stát totiž snadným terčem násilníků a zlodějů ze sousedních vesnic. To se stalo například mladé Američance, která byla během dne znásilněna asi 10 kilometrů od Auroville, či věhlasnému advokátovi z Dánska, který bojoval za vyšší bezpečnost města a byl brutálně zavražděn vesničany ze sousedního Kuilapalayamu, kteří se ho snažili okrást. Kromě problémů s bezpečnostní v okolí obec čelí omezenému zásobování vodou, ale i indické byrokracii.

Auroville je místem, které bylo vytvořeno s dobrým úmyslem a ideou, jak by měl svět v budoucnosti vypadat. Otázkou zůstává, zda toto místo dokáže být i nadále oddané svým hodnotám a odolá náporu okolních vesnic i indické vlády. Zatím si ale po padesáti letech zdání svobody a nezávislosti na okolí drží.

foto: Shutterstock, zdroj: The Better India

Milada Kadeřábková

Milada Kadeřábková

Redaktorka, idealistka, majitelka kočky, občas paličatá, schopná nadchnout se téměř pro cokoliv. Když nepíše, doučuje angličtinu.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.